Jak už je v Teplýšovicích dobrým zvykem, první pololetí roku pod smrští událostí našeho hasičského světa, uteklo jak voda.
Ostražitému pozorovateli nemohlo uniknout hemžení malých hasíků při jejich pravidelných pátečních schůzkách, kde nabývají od svých starších kamarádů hasičů nových vědomostí a dovedností.To, s jakým nasazením a zarputilostí se vrhají do plnění soutěžních úkolů, pozitivně ovlivňuje a motivuje nejen jejich vedoucí a rodiče, ale i zbytek aktivních hasiček a hasičů při hasičských závodech i v soukromí. Mnohému se můžeme od dětí přiučit i my „moudří,neomylní,schopní a rozumní“ dospěláci, aby v nás i nadále mohly vidět svůj vzor, jako i my v nich vidíme naši budoucnost.
Další drobné proměny dostálo okolí hasičské zbrojnice. Instalace zahradních obrubníků a skruže studny se ukázala nejen účelovou zábranou proti dešťové vodě,ale také napomohla upravenému vzhledu budovy. Ostatní brigádní, neméně důležitá činnost už není tolik vidět. Například údržba techniky, čištění kanalizačních propustí, nechtěný výlov ryb z požární nádrže nebo pomoc při prořezu lip zdobících náves a další spousta samozřejmých drobností, které napomáhají chodu SDH a obce.
Mě jako velitele jednotky dobrovolných hasičů asi nejvíce zaměstnala překategorizace jednotky do vyššího stupně. Prakticky se jednalo o administrativní úkon, který nás zařadil do výjezdových jednotek mimo katastrální území vlastní obce. Zůročili jsme tak šestiletou přípravu na taktických cvičeních a odborných kurzech typu zdravověda a předlékařská pomoc, velitelé a strojníci, obsluha přenosných motorových a rozbrušovacích pil,nositelů dýchací techniky a jiné. Byl to logický krok, jak nabídnout nabyté znalosti a techniku integrovanému záchrannému systému ve prospěch spoluobčanů a opět navázat na odkaz zakladatelů sborů dobrovolných hasičů. Samozřejmě z toho vyplývají i povinnosti, zodpovědnost a ochota udělat něco navíc nad rámec svého soukromého života. O tom,zda jsme toho schopní, jsme se mohli přesvědčit v Choceradech při spoluúčasti na hašení požáru budovy restaurace Sport klub. Čas výjezdu a špičková vzájemná spolupráce kluků z jednotky byla příkladná ukázka toho, že i s postarší technikou a s nechybějícím zápalem pro dobrou věc můžeme být plnohodnotnou složkou integrovaného záchranného systému. Jistě mohou přijít na mysl otázky,j estli bylo nutné přestupovat do JPO III/1 (kategorie jednotek požární ochrany) a kolik to bude stát. Naopak systém určující operační hodnotu nás k tomuto kroku přímo vybízel a zároveň napomohl a doufejme ještě v budoucnu napomůže formou grantů k obnově výstroje a techniky. O náklady na provoz techniky u zásahu se postarají uznatelné náklady na pohonné hmoty a poškozený materiál. Ovšem porovnání finančních vydání lze s jistotou určit až po roce běžného provozu. Přesto bych se nebál výrazného zvýšení proti stávajícímu stavu.
velitel